Hodnotitel koní

02.01.2014 16:40

Česká republika patří mezi země s tradičním chovem koní. Toto odvětví, ačkoli plní i jiné funkce než chov ostatních hospodářských zvířat, spadá jednoznačně do oblasti zemědělské výroby.  Kůň je nejenom společníkem člověka pro volný čas, ale také prostředkem pro provozování profesionálního či amatérského sportu (jezdectví, dostihy), hippoterapie či stále také nezbytným pomocníkem pro práci v lese. Chov koní plní také důležitou funkci z hlediska údržby krajiny a rozvoje venkova.

Se stoupajícím počtem koní chovaných v ČR se zvyšuje i počet lidí, kteří jsou na chovu koní ekonomicky zainteresováni (veterinárních lékařů, podkovářů, hodnotitelů, výrobců krmiv a jezdeckých potřeb, výrobců povozů a přepravních prostředků, organizací zajišťující výstavbu a rekonstrukce stájí a jezdeckých objektů). Chov koní se tak stává významnou součástí ekonomiky státu.

Dále se jedná se o „komoditu“, která v rámci společného evropského trhu nevyžaduje regulaci prostřednictvím nákladných tržních opatření. V případě realizace koní jde o „produkt“, jehož celková cena a marže má velkou variabilní šíři. Cena za jednoho koně se pohybuje mezi 15 tis. a několika milióny Kč (někdy i desítkami miliónů Kč).

ŠLECHTĚNÍ
Plemenářská práce byla před rokem 1989 řízena Státním plemenářským podnikem. V roce 1991 přešla většina pravomocí v řízení šlechtitelské práce ze státu na chovatelské svazy. V oblasti šlechtění je v ČR v současné době činných 12 uznaných chovatelských sdružení ( Zákon 154/2006 Sb. o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat..) , která realizují své šlechtitelské programy celkem pro 20 plemen koní. Nejvíce plemen, celkem devět, zastupuje Asociace svazů chovatelů koní ČR, o.s., která je také chovatelským sdružením, které zastupuje nejvíce chovatelů koní. Nejrozšířenějším plemenem je český teplokrevník – 36% populace chovaných koní v ČR. Dalšími početnými plemeny koní chovanými v ČR jsou anglický plnokrevník (12%), chladnokrevná plemena (17%)– českomoravský belgický kůň, norik, slezský norik, dále klusák, slovenský teplokrevník, starokladrubský kůň, huculský kůň, hafling a další. Starokladrubský kůň, českomoravský belgický kůň a slezský norik  zařazeni do tzv. genetických zdrojů. K těmto speciálně chráněným plemenům náleží ještě populace huculského koně, jehož významná část je chována právě v ČR.

Speciální úlohu v chovu koní plní tři státní podniky a to Národní hřebčín Kladruby n.L., Zemský hřebčinec Písek a Zemský hřebčinec Tlumačov.

Zootechnickým unikátem a součástí národního kulturního dědictví ČR je kůň starokladrubský. Již přes 4 století je chován v hřebčíně v Kladrubech n.L., který je považován za jeden z nejstarších velkých dosud fungujících hřebčínů na světě. Světovým prvenstvím je skutečnost, že vedle historického areálu hřebčína bylo zařazeno mezi národní kulturní památky i kmenové chovné stádo starokladrubských koní chované v hřebčíně. Od roku 2010 je za národní kulturní památku prohlášen i Zemský hřebčinec v Písku.

Česká republika buď přímo či nepřímo sousedí s vyspělými chovatelskými zeměmi. Zvláště Německo je nejvýznamnějším producentem koní. Kvůli volnému obchodu v rámci EU jsou a nadále budou čeští chovatelé přímo konfrontováni s těmi nejlepšími produkty.

Vstupem do chovatelství je právě hodnocení koní.  Těžištěm praktického využití koně je fyzická síla poskytovaná v zájmu majitele nebo uživatele, což klasifikujeme jako výkonnost. Výkonnost koně je jeho užitkovou vlastností, čímž se jeho poslání od ostatních hospodářských zvířat výrazně liší. Pohybová soustava má zásadní význam pro využívání koní lidmi. Jedině znalost funkčnosti tělesné stavby a exteriéru ve vztahu k výkonnosti s přihlédnutím k fyziologickým funkcím umožní vyvodit odpovídající závěry pro všechny fáze šlechtění  v chovech, včetně náročné selekce. K objektivnímu hodnocení je nutné dodržovat zásady, protože hodnocení užitkových vlastností koní je převážně subjektivní.  Posuzovány, hodnoceny a bodovány jsou dle Zákona 154/2006 Sb. o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, dále šlechtitelských programů jednotlivých Uznaných chovatelských sdružení a Řádů plemenných knih schválených MZE ČR následující kategorie koní:
1. narozená hříbata, která musí být zároveň čipována
2. plemenné klisny, narozené v ČR při zápisu do plemenné knihy a následně při výkonnostních zkouškách před zařazením do chovu a příslušného oddílu plemenných knih
3. plemenné klisny importované do ČR
4. plemenní hřebci narození v ČR před zařazením do chovu
5. plemenní hřebci importovaní do ČR
6. čtyřletí, pětiletí a šestiletí (pouze klisny a hřebci) v chovatelských soutěžích v klasických jezdeckých disciplinách

Bez práce školených hodnotitelů, kteří provádějí denně tuto činnost pod vedením Uznaných chovatelských sdružení a jejich šlechtitelských programů , nelze provozovat chov koní v ĆR.
V Národní soustavě kvalifikací je hodnotitel koní popsán jako profesní kvalifikace - 41-002-m-hodnotitel-konihs.pdf (104238)